Čtyřiadvacet lidí si nasadilo náramek, v laboratoři vypilo po třech pivech a pořád dokola foukalo do alkoholtesteru. Náramek mezitím zaznamenával alkohol, který jim unikal přes kůži. Otázka byla jednoduchá: souhlasí zápěstí s dechem?

Většinou ano. Náramek ale prozradil i něco o tom, kdo ho nosí. A to mě zajímá víc.

Vyvíjím aplikaci, která odhaduje alkohol v krvi, takže sleduju i nositelná zařízení, která se ho snaží měřit přímo. Nejnovější spotřebitelský přístroj je BACtrack Skyn. Čte TAC (transdermální koncentraci alkoholu), tedy alkohol, který difunduje ven přes pokožku. Proč to láká, je jasné. Žádné foukání do trubičky, žádné zapisování sklenic, jen souvislý a objektivní záznam. Jak moc se tedy shoduje s dechem?

Co udělali

Tým získal 24 dospělých. Průměrný věk byl 34,4 roku, 55 % tvořili muži a zhruba třetina (32 %) žila s HIV. Výzkum alkoholu u lidí s HIV potřebuje nástroje, které fungují i u nich. Vědci proto chtěli vědět, jestli se senzor chová v obou skupinách stejně.

Při 40 laboratorních měřeních platil pro všechny stejný postup: tři piva se 4,5 % alkoholu. Celou dobu měli na ruce Skyn a opakovaně dávali dechové vzorky, měřené jako BrAC (koncentrace alkoholu v dechu).

Oba signály pak porovnali třemi způsoby:

  • vrchol proti vrcholu: nejvyšší hodnota ze zápěstí proti nejvyšší hodnotě z dechu
  • celek proti vrcholu: AUC (plocha pod křivkou), tedy všechen alkohol, který náramek během měření zaznamenal, proti vrcholu v dechu
  • celá časová řada, bod po bodu

Zkontrolovali také, které osobní rysy posouvaly hodnoty ze zápěstí, když se vzal v úvahu vrchol v dechu: věk, rasa a etnicita, HIV status, BMI (index tělesné hmotnosti) a skóre AUDIT (standardní dotazník o pitných návycích).

Co zjistili

Zápěstí a dech šly spolu. Jak těsně, záleželo na tom, co se s čím srovnávalo.

  • Vrcholy v celé skupině korelovaly jen mírně: r = 0,36 až 0,39.
  • Bod po bodu během měření byla shoda mnohem silnější: r = 0,64, a to bez rozdílu podle HIV statusu.
  • U srovnání vrcholu s vrcholem vypadaly obě skupiny podobně (kolem 0,5). Celková expozice se ale rozešla: 0,57 u lidí bez HIV, 0,33 u lidí s HIV. Ten slabší vztah nebyl statisticky významný.

Mírná čísla u vrcholů mají nudné vysvětlení a autoři na něj upozorňují sami. Všichni vypili přesně stejně, takže vrcholy v dechu skončily v úzkém rozmezí. Když se reference skoro nehýbe, silnou korelaci neukáže ani dobrý přístroj. Celé měření má mnohem větší rozptyl: stoupání, vrchol, pokles. Tipuju, že proto vychází líp.

Teď ta část, ke které se pořád vracím. I při stejném vrcholu v dechu ukazovalo zápěstí u různých lidí různé hodnoty:

  • Věk. Starší účastníci měli na zápěstí o něco vyšší vrchol.
  • HIV. Lidé s HIV měli vyšší vrchol i větší celkovou plochu. Právě tenhle efekt na celkovou plochu byl ve studii největší.
  • AUDIT. Vyšší skóre šlo ruku v ruce s vyšším vrcholem i vyššími celkovými hodnotami.
  • Etnicita. Účastníci, kteří nebyli nehispánští běloši, měli nižší vrchol.
  • BMI. S vyšším BMI vycházela celková plocha mírně menší.

Proč by kterýkoli z těchto rysů měnil signál z kůže, studie nevysvětluje. A já si žádný mechanismus vymýšlet nebudu. Při 24 lidech se navíc část efektů ve větším vzorku klidně může zmenšit. Píšou to i autoři.

Co to znamená

Za prvé: křivka vítězí nad vrcholem. V téhle studii sledoval tvar celého měření alkohol v dechu mnohem líp než jakákoli jednotlivá nejvyšší hodnota. Pokud takový náramek nosíš, věř spíš čáře během večera než nejvyššímu číslu na ní.

Za druhé: stejné pivo, jiná čísla. Všichni vypili tři stejná piva, a náramek je přesto četl různě podle věku, zdravotního stavu a toho, jak kdo obvykle pije. Striktně vzato jde o zjištění o senzoru. Sedí to ale k něčemu, o čem už jsem psal: alkoholové peaky se mezi lidmi mohou lišit víc než 2,5krát a přicházejí v různou dobu.

Objektivní data se pomalu blíží. Na to, kolik lidé sami říkají, že vypili, se spolehnout nedá, a výzkumníci proto dál hledají způsoby, jak přestat spoléhat na paměť. Náramek je jedna z cest. Jenže laboratoř s jednou pevnou dávkou má k pátečnímu večeru daleko. Autoři chtějí větší a pestřejší vzorky, než se na tato čísla někdo začne vážně spoléhat.

I proto BAC nepovažuju za jedno číslo, které sedí všem. Dva lidé po stejných třech pivech nejsou na stejném místě. AlcoBalance ladí odhad na tebe, ne na průměry. Během večera tak vidíš, kde jsi vzhledem ke svému vrcholu, a o další sklenici rozhoduješ ve chvíli, kdy večer ještě řídíš sám.

A Skyn? Během celého měření sleduje alkohol v dechu docela dobře, na vrcholu hůř. A výsledek ovlivňuje i to, kdo ho nosí.

Zdroj: Alcohol, Clinical and Experimental Research, DOI