Vědci přes dvacet let sledovali zhruba 4 000 dospělých z Pomořanska na severovýchodě Německa. Nízký příjem i silné pití zvyšovaly riziko úmrtí stejně, o 31 %. V nejchudší skupině se tato dvě rizika možná sčítala.

Už dříve jsem psal o paradoxu alkoholových škod. Chudší komunity často pijí stejně jako bohatší, nebo i méně, a přesto nesou větší část škod. Většina výzkumu se ale dívá jen na úmrtí způsobená přímo alkoholem. Tahle studie se ptá šířeji: platí stejný vzorec i pro úmrtí z jakékoli příčiny?

Co udělali

Data jsou ze studie SHIP-START (Study of Health in Pomerania). V letech 1997 až 2001 vyplnilo vstupní dotazník a prošlo lékařským vyšetřením 4 307 dospělých. Úmrtí pak výzkumníci sledovali až do ledna 2023.

Socioekonomický status měřili dvakrát: podle příjmu a podle vzdělání, každé zvlášť. Vznikly tak dva vzorky, 3 771 lidí s údaji o příjmu a 3 939 s údaji o vzdělání. V příjmovém vzorku během sledování zemřelo 981 lidí, ve vzdělanostním 1 047.

Na začátku také zaznamenali:

  • kolik kdo pil, a to včetně bývalých pijáků, kteří přestali
  • krevní biomarkery, které souvisejí s dlouhodobým silným pitím
  • věk, pohlaví, rodinný stav, kouření a BMI (index tělesné hmotnosti), o které výsledky upravili

Použili dva typy modelů přežití. První udává relativní riziko, tedy známé „o X % vyšší“. Druhý udává absolutní přidané riziko. Když chceš vědět, jak se dva faktory kombinují, potřebuješ obojí.

Co zjistili

Po úpravě o věk, kouření a další faktory vyšlo:

  • Nízký příjem: riziko úmrtí o 31 % vyšší než u vysokého příjmu (HR, tedy poměr rizik, 1,31).
  • Silné pití: taky o 31 % vyšší než u lehkého pití (HR 1,31).
  • Bývalí pijáci: ti, kdo dřív pili a přestali, na tom byli ze všech skupin nejhůř, s rizikem o 56 % vyšším (HR 1,56).
  • Biomarkery: čím vyšší hladiny krevních markerů spojených s pitím, tím vyšší úmrtnost.

Po zohlednění kouření, BMI a pití se rozdíl mezi bohatými a chudými zmenšil. Nezmizel ale. Méně peněz dál znamenalo dřívější úmrtí, a to i nad rámec všech rizikových faktorů, které autoři měřili.

Pak přišly na řadu kombinace. Některé výsledky naznačují, že se rizika navzájem ovlivňují. Bývalí pijáci s nízkým příjmem a lidé s nízkým příjmem, kteří pili středně nebo silně, měli vyšší riziko, než by odpovídalo samotnému příjmu nebo samotnému alkoholu. Autoři jsou tady opatrní a já budu taky. Když 4 000 lidí rozdělíš nejdřív podle příjmu a pak podle toho, kolik pijí, vyjdou některé skupiny malé. Odhady takových interakcí jsou proto nejisté.

Co to znamená

Nejvíc mi utkvěla ta shodná čísla. Patřit v této kohortě do skupiny s nízkým příjmem neslo zhruba stejné riziko úmrtí jako silné pití. Viděl jsem studii shrnutou větou „sociální postavení je důležitější než alkohol“. To data neříkají. Říkají, že oba faktory jsou zhruba vyrovnané a že se můžou navzájem zhoršovat.

Výsledek u bývalých pijáků nečtu jako „přestat je nebezpečné“. Výzkum zná jev zvaný „sick quitter“: lidé často přestanou pít právě proto, že už jsou nemocní. Pití se tu měřilo jen jednou, na začátku. Studie tedy nepozná, kdo přestal kvůli zdraví a kdo z jiných důvodů. Stejné zkreslení podle mě nafukuje tvrzení o zdravotních přínosech nízkých dávek. Pokud mezi nepijícími jsou i nemocní bývalí pijáci, vypadají středně pijící zdravější, než ve skutečnosti jsou.

Jak daleko bych šel, omezuje několik věcí:

  • Jde o jeden region v Německu, měřený kolem roku 2000.
  • Příjem i pití se zaznamenaly jednou a za 25 let se mohly změnit.
  • Je to observační studie. Ukazuje souvislosti, ne příčinu a následek.

Hlavní zjištění přesto zapadá do řady starších prací. Stejná sklenice jako by vážila různě podle toho, co se zrovna děje ve tvém životě. Peníze kupují věci, které riziko tlumí: lepší jídlo, bezpečnější bydlení, méně chronického stresu, snazší cestu k lékaři. Nic z toho studie neměřila, takže mechanismus je jen můj odhad. Autoři tvrdí jen to, že rozdíl přetrval i po jejich úpravách.

Pokud jde o pití, je „silné pití“ v takové studii dlouhodobý průměr. Jenže průměr se skládá z jednotlivých večerů. Velká část posunu přijde v nocích, kdy se tempo zrychlí a ty si toho ani nevšimneš. Tohle se dá sledovat v reálném čase. AlcoBalance ukazuje, kam večer míří, dokud ještě běží, takže zrychlení zachytíš a můžeš vědomě zvolnit. Večer pořád řídíš ty. A týdenní součet se z velké části skládá právě z takových chvil.

Příjem se během jednoho večera změnit nedá. Proto je tahle studie nepohodlná. Staví vedle sebe faktor, se kterým můžeš něco udělat už dnes večer, a faktor, se kterým většinou nic neuděláš. A zjišťuje, že jsou zhruba stejně silné.

Zdroj: Alcohol, Clinical and Experimental Research, DOI