Tuhle studii jsem četl kvůli tomu, jak je postavená. Čistěji než většina ostatních. Obvyklý přístup začíná u lidí, kteří už problém s alkoholem mají, a jde zpětně. Tahle jde opačně: zdraví osmnáctiletí, kteří nárazově pijí, bez psychopatologie, bez předchozích problémů s alkoholem. Dva roky pod dohledem, ať je vidět, co se vynoří. Cíl: zmapovat cestu od nárazového pití k závažnějšímu užívání alkoholu v rané dospělosti.

Co udělali

192 vysokoškolských studentů (53 % žen), věk 18 až 20 let, dva roky sledování. Koho na startu provázely psychopatologické symptomy nebo problémy s alkoholem, ten se do vzorku nedostal. Záměrná volba - výzkumníky zajímalo, u koho se problémy teprve vyvinou, ne kdo je má už teď.

V pravidelných intervalech měřili tři věci: vzorce konzumace alkoholu, schopnost regulace emocí (ER) na škále Difficulties in Emotion Regulation Scale (DERS) a rodící se psychické symptomy na Brief Symptom Inventory. Pak mediační analýzu a moderovanou mediaci, aby sledovali cestu od raného nárazového pití k pozdější závažnosti užívání alkoholu.

Dvě omezení, ještě než dojde na výsledky. Vzorek tvoří vysokoškoláci, takže se nemusí přenášet na mladé dospělé mimo školu. A 192 je na moderovanou mediaci dost málo - efekty jsou věrohodné, replikace by pomohla.

Co zjistili

Nárazové pití souviselo s obtížemi v regulaci emocí, konkrétně s problémy v cílesměrném chování. Cílesměrné chování tady znamená zůstat napojený na vlastní záměry i ve chvíli, kdy tebou cloumají emoce. „U dvou skončím“ je záměr. Ztratit ho ze zřetele, protože je u stolu hlučno a ty jsi na třetí sklenici - tak to selhání vypadá v praxi.

Tři výsledky:

  • Částečná mediace. Obtíže s ER částečně vysvětlovaly cestu od raného nárazového pití k závažnějšímu užívání alkoholu o dva roky později. Nárazové pití mělo i přímý efekt, ale regulace emocí nesla reálnou část té souvislosti.
  • Studenti, u nichž se během studie vyvinuly psychopatologické symptomy - úzkostné rysy, depresivní symptomy, somatizace - vykazovali silnější přímý efekt nárazového pití na pozdější závažnost, plus silnější nepřímý efekt přes obtíže s ER.
  • Nejostřejší zjištění: obtíže s ER předpovídaly pozdější závažnost užívání alkoholu jen u studentů se zvýšenými psychopatologickými symptomy. Bez rodících se symptomů tahle cesta neplatila.

Jedna výhrada ke směru kauzality. Rodící se psychopatologie mohla být zčásti důsledkem nárazového pití, ne čistým moderátorem. Tenhle design to nevyloučí.

Co to znamená

Většina mladých dospělých, kteří o víkendech intenzivně pijí, do poloviny dvacítky vážné problémy nedostane. To je první věc, kterou data říkají. Riziko se koncentruje v úzkém průsečíku: nárazové pití, k tomu rodící se psychické symptomy a k tomu obtíž udržet napojení na vlastní záměry, když jdou emoce nahoru.

Jestli se v tom průsečíku poznáváš, vyplatí se té kombinace všimnout včas. Ne kvůli diagnóze na vlastní pěst - spíš proto, že trajektorie se dá posunout. Studie mluví ve prospěch podpory, která bere vzorce pití a regulaci emocí najednou. Dřív, než se vzorec usadí.

Nejvíc mi utkvěla ta část o cílesměrném chování. Stres a emoční zaplavení dělají něco konkrétnějšího než jen to, že je ti mizerně: přeruší linku mezi tebou a tvým plánem. Večer začínáš se záměrem. Pak se kontext posune - konverzace zhoustne, úzkost vyskočí, někdo objedná další rundu a sklenice je najednou v tvojí ruce. Nic dramatického. Tempo se prostě zrychlí bez tebe.

V takový večer za tebe AlcoBalance drží nit. Křivka se aktualizuje v reálném čase, takže vidíš, jaké tempo doopravdy držíš, a můžeš zpomalit, dokud večer řídíš pořád ty.

Zdroj: Alcohol (Fayetteville, N.Y.), DOI