Někde v tvém mozku vede svazek bílé hmoty z hipokampu (ukládá vzpomínky na místa a lidi) do ventrálního striata, což je odměňovací centrum. Pokusy na zvířatech to ukazují už léta: vrátíš krysu do místnosti, kde dřív dostávala kokain nebo alkohol, a dráha se rozsvítí. Proto bar, konkrétní parta nebo páteční rituál spustí chuť napít se dřív, než se stihneš rozhodnout.

Nová studie sledovala tu samou dráhu u lidí. Koreluje s tím, jak často kdo pije nárazově. Jenže jen u mužů a jedním směrem. U žen vychází stejně silné propojení opačně.

Co udělali

593 dospělých mezi 22 a 35 lety prošlo difuzní MRI traktografií. To je sken, který mapuje fyzické propojení drah bílé hmoty mezi oblastmi mozku, ne jen jejich velikost nebo tvar. Sílu spojení hipokampu a ventrálního striata (nucleus accumbens) měřili výzkumníci zvlášť vlevo a vpravo. Pak čísla porovnali se sebehlášeným nárazovým pitím za poslední rok. Vzpomínky jsou děravé, takže v datech je šum. Nic přesnějšího se ale v oboru běžně nepoužívá.

Co zjistili

  • Levá hemisféra. Silnější propojení hipokampu a ventrálního striata šlo ruku v ruce s častějším nárazovým pitím (b = 0,17, p = 0,027). Bez ohledu na pohlaví.
  • Pravá hemisféra. Tady se to láme. Silnější propojení předpovídalo častější nárazové pití u žen a méně časté u mužů (b = 0,17, p = 0,031 pro interakci). Stejná velikost efektu jako vlevo, podobné p, jen opačné znaménko podle toho, kým jsi.

Zaujal mě právě ten druhý řádek. Není to prosté „víc propojení, víc pití“. Je to „víc propojení, víc pití, pokud teda nejsi muž. V tom případě míň.“

Co to znamená

Přeloženo: čím silnější spojka mezi pamětí a odměnou, tím líp kontext funguje jako spouštěč. Ten bar. Ta parta. Ten večer v týdnu. Přesně to předpovídají pokusy na zvířatech a lidská data se s tím teď potkávají.

Proč by ta samá dráha měla vpravo tlačit muže a ženy opačně, to nikdo neví. Nabízejí se hormony. Nebo sociální normy kolem pití. Nebo to, že okruh dozrává u obou pohlaví jinak. Výzkumníci si aspoň nehrají na to, že mají jasno.

Bral bych to jako raný korelační nález, ne jako diagnózu. Studie je průřezová, takže neřekne, jestli propojení formuje pití, nebo jestli roky nárazového pití přeformovaly propojení. Nejspíš kus obojího. A výsledek specifický podle pohlaví se musí potvrdit na nezávislém vzorku, jinak z něj moc nevytěžíš. Navíc jde o dospělé mezi 22 a 35 lety. Teenageři, lidi po padesátce? Jiná otázka.

Mechanismus v pozadí je ale dost reálný. Kontext tě potichu táhne k pití rychleji, než jsi zamýšlel. Přesně na tuhle chvíli je AlcoBalance postavený. Do zapojení vlastního hipokampu nepromluvíš. Do toho, jestli si všimneš, že v půlce večera zrychluješ, a stihneš zpomalit dřív, než dostane poslední slovo automatický odměňovací okruh, promluvit můžeš.

Zdroj: Hippocampus, DOI