Jedno sezení s proškoleným vrstevníkem. Žádné navazující sledování, žádná aplikace. O dvanáct měsíců později pili studenti, kteří jím prošli, pořád o 3,4 drinku týdně méně než ti, kteří ho neabsolvovali.

Výsledek je z randomizované kontrolované studie na jedné španělské univerzitě, čerstvě publikované v časopise Addiction. Otázka zněla takhle: zvládne jediné sezení programu BASICS (Brief Alcohol Screening and Intervention for College Students), vedené vrstevníkem a ne terapeutem, přinést trvalou změnu? Vypadá to, že ano.

Co udělali

Výzkumníci vzali 308 vysokoškoláků, kteří v předchozím měsíci zažili aspoň jednu epizodu nárazového pití, a náhodně je rozdělili. 154 z nich absolvovalo jedno individuální sezení BASICS s proškoleným studentem-vrstevníkem. 154 nedostalo nic: žádné sezení, žádné materiály, nikdo se s nimi nespojil.

BASICS je jedno strukturované posezení. Nejdřív screening, kolik toho člověk doopravdy vypije, pak zpětná vazba postavená na jeho vlastních číslech. Role vrstevníka v tom není náhodou. Sází se na to, že se student otevře jinak před někým ve svém věku než před poradcem nebo lékařem.

Sledovaných ukazatelů bylo 9, měřily se v 1. a 12. měsíci: týdenní počet drinků, víkendový počet drinků, drinky při nejsilnější příležitosti, četnost epizod nárazového pití, vrchol BAC (koncentrace alkoholu v krvi), následky spojené s alkoholem a dvě psychologické míry, tedy motivace omezit pití a self-efficacy (víra ve vlastní schopnost to zvládnout).

Co zjistili

Po 12 měsících měla intervenční skupina v průměru 8,93 drinku týdně. Kontrolní skupina 12,35. Rozdíl 3,42 drinku týdně (95% CI = 1,66 až 5,18).

Vedlejší ukazatele nezaostaly:

  • Víkendové pití: o 3,08 drinku méně (95% CI = 1,59 až 4,56)
  • Nejsilnější příležitost: o 3,27 drinku méně (95% CI = 1,79 až 4,76)
  • Epizody nárazového pití: zhruba o 1 méně (0,93, 95% CI = 0,54 až 1,32)
  • Následky: pokles o 3,28 bodu na škále následků alkoholu (95% CI = 1,74 až 4,82)
  • Motivace k omezení: výrazně se zlepšila
  • Self-efficacy: výrazně se zlepšila

Všech 9 ukazatelů bylo po 12 měsících statisticky významných.

Co to znamená

Pokles o 3,4 drinku týdně z jednoho rozhovoru je silné číslo. Zajímavější je ale trvanlivost. U většiny krátkých intervencí efekt začíná slábnout někde mezi prvním a třetím měsícem. Tady vydržel celý rok. Napříč všemi ukazateli a bez jakékoli další podpory.

A nešlo jen o chování. Pohnula se i motivace a self-efficacy. Sezení tedy neposunulo jen návyk, ale i to, jak účastníci přemýšleli o svém pití a o tom, jestli ho vůbec zvládnou řídit. Takový vnitřní posun pak vydrží spíš než předsevzetí.

Svůj podíl na tom nejspíš má i ten vrstevník. Poradce nebo lékař s sebou vždycky nese institucionální váhu, a ta umí vyvolat obranu i v přátelském rozhovoru. Vrstevník předá tu samou informaci a nikdo se přitom nemusí bránit. Jestli právě v tomhle je celý ten dlouhý efekt, studie neříká.

Limity tu jsou a nejsou malé. Vzorek tvoří španělští vysokoškoláci, kteří už předtím pili hodně, takže na jiné populace ani na jiné pijácké kultury to nejde přenést jen tak. Kolik kdo vypil, se po celou dobu zjišťovalo z vlastního hlášení, a vlastní hlášení mají sklon sklouzávat k tomu, co zní přijatelně. A protože se vybírali silní pijáci, o studentech obecně tahle čísla neříkají nic.

Přesto: 12 měsíců změny, v chování i v psychice zároveň, z jednoho krátkého sezení. Za tím něco je. Vidíš, kde doopravdy stojíš, a to s tebou pohne.

Ve chvíli, kdy tempo nenápadně roste, drink za drinkem, prostě držíš krok se stolem a nepřemýšlíš nad tím, dělá AlcoBalance to samé. Ukáže tvoji skutečnou křivku BAC, kde je tvůj peak, jestli už ho máš za sebou. Ne druhý den ráno, kdy je volba dávno za tebou. Uprostřed večera, kdy je zpomalit ještě snadné.

Zdroj: Addiction (Abingdon, Anglie), doi:10.1111/add.70365