Dva ze tří mladých dospělých, kteří pijí natolik intenzivně, že u nich pravidelně dochází k výpadkům paměti, se už rozhodli, že chtějí něco změnit. To mi přijde pozoruhodnější než hlavní zjištění studie. Automaticky se totiž počítá s tím, že oslovit člověka s rizikovým pitím je zčásti práce s motivací - že ho napřed musíš přesvědčit. Podle téhle studie to obvykle neplatí. Většina z nich už tam je.

Studie se ptala na něco užšího: komu vlastně digitální nástroj na sledování pití pomáhá? Odpověď vyšla jednodušší, než jsem čekal.

Co udělali

Randomizované studie se zúčastnilo 156 mladých dospělých. Věk 18-30 let, 58 % žen, 51 % vysokoškoláků, všichni s historií výpadků paměti po alkoholu. Jedna skupina dostala digitální intervenci nazvanou Drinking Dashboard (n=74), druhá kontrolní aplikaci na sledování času u obrazovky (n=82).

Ještě než se začalo měřit, dostal každý jednu otázku: plánuješ v příštích 30 dnech omezit pití nebo problémy s ním spojené? Tým pak po 1 a 3 měsících sledoval intenzivní pití (8+ drinků na jedno posezení u žen, 10+ u mužů) a výpadky paměti způsobené alkoholem; první měsíc k tomu běžela každodenní hlášení. Ústřední otázka: předpoví pohlaví, studium na vysoké nebo stanovený cíl, komu to pomůže?

Co zjistili

Cíl změny si na začátku stanovilo 67 % účastníků. Bez ohledu na to, kam je pak los poslal.

Mezi těmi, kdo cíl měli, se výsledky rozdělily jasně:

  • Uživatelé Dashboardu měli zhruba o 40 % méně epizod intenzivního pití než lidé se stejným cílem v kontrolní skupině (poměr výskytu 0,58, 95% CI [0,35, 0,96]).
  • U samotných výpadků paměti významné snížení nepřišlo (IRR 0,74, CI [0,37, 1,46]). Směr správný, interval spolehlivosti široký.

Mezi těmi, kdo si cíl nestanovili: žádný zjistitelný efekt.

Na pohlaví ani na studiu na vysoké nezáleželo. Ve všech podskupinách fungovala aplikace stejně.

Co to znamená

Motivace je předpoklad, ne výsledek. Drinking Dashboard zesílil záměr, který tam už byl. Nevytvořil ho.

Výzkumníci sami upozorňují, že stanovený cíl může být jen ukazatelem motivace, ne její příčinou. Lidé, kteří si cíl dali, byli motivovaní už předtím, ještě než o nějakém cíli padlo slovo. A právě ta motivace, ne samotné zaškrtnutí, nejspíš rozhodla. Užitečnost zjištění tím neklesá, jen se posouvá důraz: demografie o tom, kdo na digitální intervenci zareaguje, neřekne skoro nic. Připravenost ano.

Autoři jdou ještě dál. Motivace prý může vážit víc než statické proměnné v celém digitálním zdraví, ne jen u alkoholu. Věrohodné. Připravenost z demografického profilu nevyčteš a většina aplikací se o to ani nepokouší.

Intenzivní pití kleslo. Výpadky paměti ho nenásledovaly. Možná lidé osekali svá nejtěžší posezení, ale ve dnech, kdy pili, hranici pro výpadek stejně překročili. Tři měsíce jsou navíc krátké okno na změnu chování. A vzorek tvořili lidé s historií výpadků, tedy už těžký konec spektra. Na ty, co pijí míň, se výsledky přenášet nemusí.

Pokud jsi otevřel AlcoBalance, fázi stanovení cíle máš nejspíš za sebou. Aplikace přidává místo, kam ten záměr v danou chvíli dopadne. Sleduješ, jak tempo nabírá. Vidíš svůj peak dřív, než přijde, a můžeš zpomalit, dokud máš večer ještě ve vlastních rukou.

Zdroj: Psychology of Addictive Behaviors, DOI